sestavy:
červená
Kapitán Tagyr - 45 let
Peťa H. - 27 let
Maty Vintr - 22 let
Honza Přerov - 48 let
Tom (?) ale běhá, jako by mu bylo 25 let
Lapač Jarda 59 let
Kuba 32 let
modrá kapitán Giťa - 61 let
Mira Zatloukal - výsluhy, takže 60 let
Laďa 59,5 roku
Ivo - 63 let - ale nejistých, rozmazaná cifra v matrice
Pája - 61 let, ale chorobopis popsaný jak u 82 let
Bp - začínající důchodce, takže min 65, navíc nedonošený
Mojmír - 103 let
**************************************************************
Náhodný divák by se domníval, že na našem plácku dovádí stará dobrá „zemědělka“, neb mimo Tagyra a jeho synka se na place po pár týdnech znovu objevil Honza, se kterým se Tágo seznámil na samotce při pingpongovém turnaji v Žatci. Není divu, že si k sobě přizval ještě Kubíčka, jenž si už v duchu připisoval další bod do kolonky laciných vítězství, pak vzal otce a synka Vintrových a díky červenému esu samozřejmě Toma – lídra všech tabulek od Hrabové po Brno Líšeň. Tagyr je známý svoji urputností při výběru hráčů, a tak si Bp už dopředu vzal modrý trikot, a spolu s ním tvořily „obávanou“ obranu šedesátníků figurky Iva, Páji a vzadu Mojmír. Benjamínek týmu Laďa co už, jak říkává předseda, také nebude mít na parte noticku, že umřel předčasně, také něco pamatuje, a tak Maty Vintr – Tom – Peťa Hofman proti nim, jako útočná vozba, působili nepatřičně. Ale červení, vědomi si své jasné fotbalové převahy, začali lehkovážně a výsledkem byly dva góly v jejich kase po deseti minutách. Pak ovšem Benďas lajdácky propustil míč z rohu před bránu, kde Honza z Přerova jen nastavil nohu a korigoval stav. Toma píchlo v zádech asi tím, jak mu na ně dýchala historická obrana, která ho pronásledovala na každém kroku,tedy pohledem, ale jejich spoluhráči těžili z rychlých brejků a navýšili až na poločasových 4:1 i díky tomu, že se Mojda posunul k tisící brance a zápisu do zlaté kroniky klubu. O půli se červení připitoměle ptali, jak ještě dlouho modrá zeď vydrží běhat, jako kdyby nevěděli, že kam oni doběhnou dědci dohlédnou. Taktický plán modrých pro druhou půli byl jasný – zatáhnout se dozadu a ubránit cenný výsledek. Jenže realita byla jiná – nejprve si Pája neporadil se situací, kdy sám, nikým neatakován, tak dlouho váhal s rozehrávkou, až míč nakopl do Peti, od kterého se odrazil k Tomovi, který potlačil bolest a povodil Mojdu. Chvíli na to Ivo podcenil dlouhý pas a merunu propustil na Toma, pro kterého nebyl problém obalamutit ochrnutého lapače a bylo to zase o gól. Mojmír byl několikrát v první půli nastřelen do kdysi citlivých míst, ovšem po další šmudle za jeho zády, kdy Petr špičkou jen posunul balon, který se dokutálel k tyči a od ní do brány, začaly Mojdovi tradiční lamentie co měl a neměl dělat. Naštěstí to tentokrát ladilo triu Giťa – Mira – Laďa a tak dali potřebné branky, aby pro tým získali cenné, Mojmír říkal zlaté, vítězství 7:5. Pod překvapivý výsledek se podepsal zejména Pája, který nejen že Toma dokázal uskákat ,ale ač bolístek, hrdinně nasadil své krásné tělo k blokování jeho pověstných pumelic, a nejen to, on dokázal se při jedné procházce po soupeřově polovině i skórovat. V hlasování o nejlepšího hráče jej předhonil jen kapitán Giťa, který krom toho, že sestavil konkurence schopný tým z mužstva, které mu zbylo, i sám dvakrát skóroval, za což byl oceněn v dnes vzorné restauraci i možností koupit kolečko zelené a vodky pro Honzu, i když, pravda, finská to nebyla. Ale bůh ví čemu v Přerově říkají finská vodka.

Protože je vedení klubu nedůsledné, tak je bordel v losování kapitánů, čímž původní myšlenka rozložit tuto čestnou povinnost na celý kolektiv vyvětrala a změnila se v to, že vybírá úzký okruh lidí, kterým je blbé neotáčet kartu,, nebo se schovávat na hřišti, dokud někdo nevyměkne.
Mělo by být připraveno tolik karet, kolik je účastníků, možná s vyjmou nahodilých hostů, mezi které se tento týden zařadit Tagyrův kamarád z nedalekého Přerova, jenž si dokonce dovezl na hřiště k potěše pokladníka vlastní fan klub.A tak jsme měli pouze o 9894 diváků méně, než zápas hvězd. Protože bylo víc lidí poschovávaných v různých koutech areálu, než v šatně rozhodl Šmejkal Jan, poté, co si našel zelené eso, že jediný, kdo by mohl být hratelný s červeným esem, je známý dobroděj Bp, který mu, ač měl červené, nechal požadovaného Toma, synka i Tagyra s Kubou. Červené oblékla osa Ferdiš, Mira, Pila, takže Benďas se hned od začátku smířil s tím, že se nezpotí neb se nemusí obávat nahrávky a snažit někam nabíhat, protože oslavenec Špačour měl plné nohy práce uhlídat Toma, a Pila i Mira jsou na takové úrovni, že nahrávají krom sobě, zásadně jen nadstartartním fotbalistům, kterým kapitán červených jistě není. Nicméně se přichomýtl k vedoucí brance červených, když se nechal odehnat Pilou od odraženého míče, který Špačour následně dotlačil za ochrnutého Mojmíra. A když Přerovská posila trefila vinkl poté, co proti němu nikdo nevystoupil, tak se zdálo, že je vymalováno. Jenže to by na hřišti nesměl být zelenoesý kapitán. Ten si, na rozdíl od kolegy při losu, užíval spousty míčů, a i když některé zadrbal, v klíčové chvíli zavlnil rameny, na což Pája reagoval pohybem od pravé tyče, kam následně Honza zasunul. A protože Smýčilík ukázal, že jsou okamžiky, kdy, ač geneticky hendikepován, by člověk uvěřil, že fotbal umí, tak krásnou střelou ze střední vzdálenosti pokořil skorostrejdu v červené bráně a srovnal na 2:2. Benďas si užíval návratu letního počasí a těšil se na odpolední klání v Olomouci, což spolu s tím, že nikdo nemohl předpokládat, že mu Mira poprvé letos nahraje, trestuhodně netrefil úplně prázdnou bránu ze dvou kroků, a tak se muselo jít na penalty. Dlouho vyrovnané penalty rozhodla dvojice Tom a Ferda, ovšem opačně, nežli by se dalo očekávat a tak Tom, který nechtěl zabít svého příbuzného, jen přihlížel, jak Ferda vytočil levý hák , co má místo nohy, a nedal Mojdovi šanci zakročit. V klubovně Špačour vytáhl podezřelý produkt z dílny nejmenovaného obchodního řetězce, ale někde sehnal hořčici s patentním uzávěrem, od které jsme byli následně všichni zasraní, a obstarožní pečivo pod vrstvou vychrstlé hořčice společně zařídili, že jsme měli problém uhlídat tyto dvě nehomogenní hmoty a neměli jsme prostor pro hledání nedostatků v předložené modro oranžové pochoutce. Většina kopálistů mířila na fotbal, nicméně klubovým fíglem jsme ještě zkušeně získali ŕundu od novice, kterého jsme intuitivně vyhlásili bestmenem zápasu.

Chválím nedobrovolného zapisovatele, za rychlost a pestrost. Mě to bavilo, zcela jistě tak jako bavilo Mojdu být žlutým, červeným, či černým terčíkem na stadionu Sigmy. Sám totiž nevěděl jak to nakonec bude, a proto jen dřív. Proto nešel ani do klubovny, kde se nedaji objednat naráz dvě rundy zelené a sklo na pivo taky nemají. Hrůůůůza. Že bychom zase popřemýšleli o změně?? Možná až se vrátí Suďa a ukradne zpět naše relikvie. Za mě to stojí za úvahu, když číšnici je líno nás venku obsluhovat a raději hraje šipky. Tak takhle tedy ne.

já jsem klidně pro a zápis taky chválím!

Moravskou bránou přitáhla zima, a tak se na domovský trávník mohl vrátil Laďa, a také překvapivě brazilská posila Fabio, neb v Brazílii začíná zima, což vypadá jako protimluv. Mojmír věděl, že musí zachytat, nebo bude bez plusu. Fatální roli však v dnešním zápase sehrály tyče. Benďas se nenechal přesvědčit, že dvě karty v horní řadě jsou esa, a tak osud pověřil losováním Kubu s Ivem , který dal přednost Liborovi před Špačourem. Byl tím pádem k vidění ofenzivní fotbal s častou střelbou a výtečným brazilcem, který hlavně Toma, jenž ho v akci ještě neviděl, přiváděl k zoufalství. Naštěstí má fotbalové schopnosti vyvážené, a tak opět nedal penaltu. Silné obrany, hrbolatý terén a červená ukvapenost v kombinaci se zásahem několika tyčí směřovaly první poločas k bezbrankové remíze, kterou odmítl Bp, který u postranní čáry povodil Iva a přes dva jeho spoluhráče učesanou přihrávkou oslovil před kasou úplně osamoceného Toma, který s notnou dávkou štěstí procedil míč pod jihoamerickým tělem do sítě. Druhá půle přinesla řadu šancí oběma týmům, zázračně Jaryn dvakrát nasměroval míč do tyče vlastní brány, ale ani v jednom případě to branku neznamenalo. Modří dokázali vyrovnat, ba co víc, deset minut před koncem přestáli hlavičku Špačoura po rohu, která se zastavila na spojnici tyčí a mohli sami rozhodnout. Ruce letěli nahoru po hlavičce Ladi, která olízla obě tyče, ale nakonec se neposlušná mičuda rozhodla udělat spravedlnosti za dost a vykutálela se z brány. Nakonec rozhodl opět klíčový hráč první půle, když šest minut před koncem posadil na hlavu Peti technicky kopnutý roh a bylo vymalováno. Za zaznamenání stojí jen předsedovo extempore s polovinou červených, když požadoval za nešťastný zákrok neohrabaného otylého Kubíka penaltu, i když musel vědět, že Fábio je tutovka, zatímco trestňák jistou šanci dával. V klubovně se Kuba revanšoval klubu a kamarádům kartonem piv, který jistě nechybí ve skladě pivovaru, a který si bůhvíproč odnesl Špačour jako bestmen zápasu. To Fábio si do letadla odnese vzpomínku na výjeb zvaný střižba, kterou sem dotáhli dva vyčuránci Jaryn s Ivem, a který stál brazilce rundu zelené a pozdní návrat do přechodného obidlí v rašícím obilí pod Hrabenovským kopcem. Červená – Modrá 3:1

do korniky to ale přesunu raději s tvrdým Y :-)
zápis opět fajn!

proč????
celý ten fór je v češtině - obilí - obydlí. Jiný důvod použít tento fórek v tom není. Trvám na původní verzi

ok :-)

Náš klub ukázal opět svoji nadčasovost a vzhledem k tomu, že na dnešní den připadl den postižených, připravili jsme, ve spolupráci s nadací TV Nova, akci pro vozíčkáře a postižené z několika ústavů, takže hráli hoši z Jedličkárny FCD ( fotbalový klub deb/dál se nám název nepodařilo lozklíčovat, omlouvám se , pozn. autora/) proti Olšanským tygrům, v jejichž dresu se mimo Olšanský ústav, objevili borci ze Šternberka, Bílé Vody a týmu Icarus Nové Zámky u litovle. Je obdivuhodné, jak chlapci, postiženi obrnou, dokázali dát i třeba rovnou dvě přihrávky, nebo kopnout do míče, i když někdy třeba na druhý, nebo třetí pokus. Jediným problémem byla skutečnost, že kluci i poloholki neměli k dispozici dresy, a tak jsme jim dali naše. Členy klubu, kteří dělali stafáž, byli brankáři Mojmír a Kolcek, aby si parta chromých nadšenců zahrála. Na trávníku, jenž dosahoval výšky v některých částech až skoro po kolena, ( tím pádem těm, co se s nimi život nemazlil, jak říkával náš chorý kamarád Lokša), dosahovala až po bradu, se od počátku hrál antifotbal od šestnácky po šestnácku, neboť je stará pravda, že do šestnáctky umí vniknout jen Kulinský, nicméně parta v červeném byla přeci jen marnější a tak modří tlačili, ale ten v dresu Giťi úplně neovládal dolní končetiny a tak z pěti vyložených šancí nedal jedinou. Před půlí však k míč odskočil na červenou ruku a Kolařík Jan dokázal trefit mezi tři tyče, což dnes na skórování bohatě stačilo. Nicméně, celá hra byla protkána spoustou nepřesných přihrávek, resp přesných přihrávek na soupeřova hráče, nákopů nikam, nebo na nikoho apod, ale co můžeš od kreténů čekat? To nezvládala ani režie TV Nova a ukončila přenos z obavy o zdraví diváků u obrazovek.
Když už to vypadalo, že skóre 1:0 nikdo nezmění, neb lemplovitost dosahovala úplného vrcholu, osmahlý chlapec v dresu Tagyra dokázal vyrovnat a tím nasrat nás přihlížející, neb bylo jasné, že další gól vstřeliti není v moci žádného z týmů. Překvapivě se to povedlo červeným, protože modří měli smůlu, že jeden postižený hráč měl ještě ruku, a za ruku v brankovišti se měla kopat penalta, ale Mira, známý prosazovatel férové bezkontaktní hry, prosadil, že se bude kopat jen trestňák z pěti metrů. Ten červení přetavili ve vedoucí branku, modří však následně ze stejné situace vytěžili vyrovnání a tak se kopali nic neřešící penalty, ve kterých si Kolcek upevnil sebevědomí, a modrá brala bonusové pivo. Jedličkárna vers Okresní přebor 2:2 na penalty 5:2, neb Mojmír pro potěchu těch chudáků pustil vše, co letělo na branku.

Co se tam dělo? Zápis vypadá strašidelně. Škoda, že jsem nebyl, měl bych spoustu mentálně i pohybově rovnocenných kamarádů. L.

Vážení kamarádi, slíbil jsem svým souputníkům, že ještě chvilku budu společnost "těšit" svými připitomělými hláškami a vtípky, nicméně moje tělo už 4x řeklo, že to nechce.
A já jsem poslušný. Nevím, co je příčinou, ale děkuji touto cestou Kubovi, že mne odvezl domů, neb jsem tam sám nebyl sto dojet ani na elektrokole. Řeším to s lékaři. Pokud bych se měl zúčastnit dalšího klání a situace s opakovala, budu nucen OKAMŽITĚ odejít ze hřiště. Teď jsme to s ohledem na počet hráčů neudělal, a bylo mi tak zle, že jsem viděl bílou mlhu a měl jsem pocit, že to je moje poslední hodinka. Tím pádem nevím, jestli má cenu se hlásit do stavu, když nemohu zaručit, že zápas dohraji.

Zase se ukázalo, jak je náš klub světový. Po éře černokněžníků na pokladnickém stolci přišla doba veřejně kontrolovaného účtu, a na pokutách se vybralo tolik, že si klub mohl dovolit vzít na hostování, do konce jara, brankáře. Bohužel nevyšel rozjednaný Kolář ze Slávie, neb ta má ještě nádstavbu před sebou, a tak jsme nabrnkli volného lapače z nedaleké Brazílie, který ukázal Mojmírovi a dalším, že nejen země Pláničky a Čecha, ale že i kanárci umí vychovat slušného brankáře.
Jaro se letos nekoná, a tak na letní trávník v úmorném vedru vedli své ovečky Kuba a Tom za hlasitého Mojdova naříkání, že Kuba neumí losovat, tak proč se k tomu sere. Nakonec se ukázalo, že rozdíl byl hlavně v brankářích, neb všudezdejší odchovanec G6 Sau Paulo , ze kterého měl Giťa největší nervy, neb na soupeře polovinu zápasu zívala úplně prázdná brána, zachytal neskutečně, a oprávněně kupoval zelenou laskominu za titul hráče dubna. Pravdou je, že před ním hrála nepropustná obrana ve složení nikdo – Tagyr – nikdo, mezi nimiž se procházel Bp, jehož opět postihl moribundus, a tak se zmohl jen na zabránění cca třem jistým brankám. Kanárek ale udivoval nejen siláckými řečmi, slušnou nářeční češtinou s řadou dobře zvládnutých vulgarismů, ale také brankářským stylem, který potvrdil neproměněním penalty a druhé penalty. V útoku za zmínku stojí jen jedna kombinace na jeden dotyk po které modří skórovali do prázdné na ose Giťa – Libor – Tom. Červení většinu zápasu tlačili, ale na betonovou obranu prostě nestačili a když nedáš góla, ( ani z penalty) , nemůžeš vyhrát.
Červená *- Modrá 0:2

07.04.2024 12:00
Spoustu omluvenek jsme měli tuto extrémně teplou neděli. Trojka členů chlastá s Evou Burešovou někde v Itálii, někdo je raněn, někdo prostě nepřítomen...a tak hratelný počet zachránilo až Tomovo naverbování Metli, který si po několika dekádách zahrál v týmu se svým otcem :-) Navolil si je oba do červeného týmu kapitán Kuba, který měl dále k dispozici Pilu, Smýčila a v bráně nestora Mojdu. Modrý kapitán Tom k sobě přibral Libora, Giťu, Tagyra, BP a do brány risknul novice Fabia, kterého přitáhl kdesi ze Sao Paula samotný náš předseda. Fábio, ostravský Brazilec, se stal nejviditelnější postavou zápasu. Hrál totiž víc libera než gólmana (nahrazoval ho na brankové čáře BP, který zápas absolvoval se zdravotními těžkostmi) a tím pádem tuto svou vytaženou pozici zachraňoval dost hraničními zákroky. Jen štěstí tomu chtělo, že se nikomu z červených nepovedlo trefit prázdnou kasu. Pak taky nedal 2 penalty, ale taky jednu Mojdovi krásně chytil. No a nakonec udržel čisté konto. I pro toto všechno musel jako zvolený bestman lovit několik realů z kapsy a platit rundu peprmintu. Zastínil tak v očích volitelů nestora Mojdu, který hlavně Tomovi opět převáděl, co všechno se dá v 67 letech chytit. Tom ale nakonec 2 góly přece jen procedil (druhý po geniální nahrávce od Giti) a tak modří vyhráli 2:0.

Fotbal 31.3.2024

Dnešní fotbálek byl jednak posledním březnovým a druhak byl směřován jako PRVNÍ JARNÍ Dohodlo se na dnešek, že Velikonoční neděli si zpestříme malou bečičkou a opečením špekáčků. Bečičku a výčep, jako vždy zajišťuje Kuba za rozumný peníz, tedy za půlku toho co platíme v nálevnách. Špekoňe si vzal na starosti dnes, opět hostující Pájislav.
Ale nejdříve k fotbalu. Poslední dvě karty na losovacím pultíku zbyly na dlouholeté kamarády Macha a Jaryna. Šlo jen o to kdo si vylosuje červený Eso a tím bude mít i fotbalový trumf Toma. Nakonec oba bratři v triku poskládali vcelku vyrovnané týmy, jež jeden, a to modrý měl na skladě pouze jednoho beka, kapitána Macha a ten druhý obránci překypoval. Tím pádem se v útočné vozbě mohli objevovat obranná jména jako Kuba, Pája a taky Luba.
Fotbal byl o poctivosti v bránění a hlavně o štěstí. Toho se dnes více urodilo na straně modrých a tak červení atakovali tyčky a dnes neprůstřelného Mojdu (až do 75 min) Zatím co na druhé straně nestačil všechno vychytat rovněž skvělý Ondrc. První gól po utěšené akci po ose Mach-Libor-Špačour-Polda, poslední jmenovaný umístil do sítě a druhý přidal hlavou dnes na stoperu neúnavný Peťa Špaček pomocí dvou tečí a rázem vedli modří 3:0. To vydrželo skoro až do konce. Červení ještě upravili na 3:1 ale Libor z úniku uklidnil modré na 4:1. Poslední gól si připsal Tom jen proto že modří už více méně nebránili, jelikož do konce zbývaly jen vteřiny a Mojda vyslal na steč i dnes obranáře Smýčila. Takže konečný stav 4:2, vydřeli zaslouženě bojovníci a povzbuzovaní sami sebou- modří.
K sestavám jen tolik: Na sudých 16 ks nás vysudil Peťa Špaček, který byl na kolách v Rakousku a jelikož díky saharskému písku se teplota nevyšplhala přes 14 stupňů, jal se přijet ohřát na 20.stupňovou učňovku. Bohužel nikdo nepočítal s tím, že rodina kamaráda Tagyra slaví Velikonoce tak významně, že Tágo si opomněl v středoevropském letním čase zapnout telefon. zhánění bylo tedy zbytečné, neboť jsme se mu dovolali pouze do schránky. Je to nečestné a nesportovní a bude opět pokutováno. Zejména proto, že na vysudění byl k dispozici jednak mladej Luba, jednak kámoš Libora, jednak vnouček Mojův, ale taky Kolcek. Tomu se nevolalo zejména proto, že jsme to nevěděli, ale taky proto, že kapitáni se nakonec dohodli, že budeme u červených střídat.
Doufám, že to neovlivnilo výsledek, protože červená, jak píšu vlastnila mimo Toma jenom obránce. Tak tedy :
Modrá 4
Mojda– Mach, Smýčil, Špačour 2-TOP, Polda 1, Libor 1, Giťa
Červená 2
Rades-Dan, Jaryn, Pája, Kuba, Tom1, Luba1, Smýčilík

Jak píši výše neodebrali jsme se do šipkového klubu, nýbrž narazili dobrotu z Radegastu v Šlajsaréně a rovněž Mira podal uchované sekty z posledního fotbálku, pečlivě vychlazené v místní lednici. Taktéž několikero litrů zelené se na nás smálo pod losovacím stolkem a navíc ještě jeden dokoupil Špačour, jež pověřil Šmejkalíňa aby dobral k rohlíkům okurkám, hořčici, pro které jel vozidlem do Kauflandu. Smýčil doručil opékací nádobu, Giťa jehle na špekáčky a Mach si ukrojil prut z místní lísky. Dřevo na oheň bylo ze Šmejkalovic bučíčků. Mohl se tedy rozdělat otevřený oheň, čehož se s radostí ujal Peťa Špaček.
Co už k tomu dodat. Veliká dobrota v podobě Bušínských špekáčků rozhodně udělala všem dobrou náladu, což rovněž umí i krásné počasí, jež dnes rovněž bylo. Fotografové pořídili několik fotografií na kterých je ty spokojené obličeje vidět a budou se určitě skvět v naší kronice. Stejně tak, jako tato jarní povedená akce klubu Group 5 . Já, jelikož mám doma celou squadru vnoučat a jejich příslušenství, jsem opustil skupinu již kolem 13:15, ale dál chodily momentky a zprávy o tom jak se dařilo. A tak po dopití bečičky se skupina držáků přesunula do Šipkárny, či kam a ještě dopíjeli tuto vydařenou akci o níž další zprávy na whats-upu psali jako o další tradici????
Takže na závěr nutno napsat Group 5 ještě zdaleka nekončí, ač stárne. Fotbalu a více takovým akcím teda ZDAR!!! Váš předseda

Losovali dvě největší hvězdy na place, tedy červený Tom a modrý Mira , ale i tak jasně lepší červení ovšem bez jisté obrany, nasadili do obrany Libora, kterému ovšem defenzivní úkoly nevoněli, a tak bylo jen otázkou času, kdy se věčně volné modré nemehlo Smýčil trefí. Podařilo se mu to asi na pátý pokus a následně hned přidal další trefu, kdy Ondrc očekával ranu od chlapa, zatímco přiletěla z pár metrů pucka od bábovky. Za chvíli krásně umístil hlavu do sítě Pája, bohužel vlastní, a Ivo už povolal své koně k vlastní bráně s cílem těžce dobytá území ubránit. Nepočítal však s tím, že Tom najde střeleckou formu a procedí merunu mezi kyčlí a tyčkou Mojdovy brány. Poločas 1:3 dal červeným naději, kterou zosobnil Tom hlavou k bližší tyči a následně Libor ukázal, že umí kopat nejen pánu Bohu do oken. 5:3 vypadalo jako jasné body pro červené, ale Tagyr vyčaroval prudký míč do předbrankového prostoru, kde Tom lajdácky bránil Peťu Špačoura a bylo srovnáno. Pak bylo k vidění několik pokusů zabránit nic neřešící remíze, ale nikdo se neprosadil a tak se šlo kopat penalty. Na rozdíl od minulého remízového setkání tentokrát Tom naměřil asi půl kiláku, takže souchotinami týraní jedinci měli problém k bráně dokopnout a tak branek padlo minimum. Nakonec v duelu kapitánů, po remíze v základních kopech, byl o fous lepší Tom a tak se pivo točilo za modré groše.
Ve vyhřáté (!!!) klubovně nejen že nám u nové servírky prošel celý litr zelené, ale v dobrém rozmaru byl zvolen nejlepším hráčem Smýčil , a bylo řešeno velikonoční setkání s grilováním špekáčků a konzumací piva za nákupku, tak se dá čekat účast zejména vyžírků a sportovních nadšenců.

Kuba neunesl nepravosti z minulého týdne, tedy krokování penalty a vyloučení Holeše, a tím pádem bylo nutné vytáhnout z pelechu Miru, který si cestou pobroukával hity Lunetiků, na které trsal celou sobotní merendu v domě kultury, který je mimochodem jen o 5 let starší než prapočátek našeho klubu. Losáž tentokrát vyšla na Ferdu v červeném a BP. Nějaká dohoda byla, šlo jen o to, kdo získá hvězdu letošní sezóny Jaryna, což se výměnou za Miru a výběr v prvním kole příštího draftu povedlo Bp. Jasně lepší modří se dvěma pedestriány a Suďou v bráně, Tagyrem v obraně a Peťou s Laďou všude však nenaplnili od počátku roli favorita a jen zírali, jak jim Mira, podporovaný Lubošem a Giťou, které zazadu jistil Ivo s Ferdišem, sází jeden gól za druhým. Za stavu 1:0 totiž úřadoval Hrabovský mág Pája, který zneškodnil dvě tutové střely za háčky, jednu hlavičku z metru a dvě dorážky ze stejné vzdálenosti. Mojmír, který si našel nový flek jako podavač míčů, už o poločase vytahoval plesnivé propriety z bedny, neb chápe, že pro něj už na plácku místo nebude. Pájovi spoluhráči se nechtěli zastavit na stavu 3:0 a Mira ve vyložené pozici trefil tyčku. Modří se pokusili něco vymyslet a po kombinaci celé útočné smečky Špačour dotlačil míč za záda do té doby bezchybného obtloustlého lapače. Nutno dodat, že červení se nevyvarovali brutálních porušení pravidel ve vlastním brankovišti, a i když Mira reklamoval, že dlaha není součást ruky, vydával s opakovaně Suďa na zbytečnou cestu přes celé hřiště. Nakonec se ho Pájovi zželelo a asi osmý pokus proměnil, čímž udělal soupeři, který za stavu 3:0 proklamoval, že do poločasu nesmí inkasovat, pramalou radost.Půle 2:3 slibovala drama. Červení ale po poločase znovu inkasovali, když Pája lelkoval, neb si nevzal padesátku a měl obavy o krásnou pleť, čehož využil Špačour, který šmudlou vyrovnal, a začínalo se od znova. Potom se ale znovu prosadil Mira, jenž pohupování na koncertě svých snů pojal jako gymnastický trénink a podal letos určitě nejlepší výkon, a modří měli na mále. Nakonec slepé kuře našlo zrno a Bp proměnil asi svoji desátou příležitost tak, že hvodil míč, který k němu propadl, nohou za záda zkoprněného Pájomíra. Že je fotbal hrou chyb dokázal Tagyr, který svůj bezvadný výkon pokaňkal ztrátou míče před vlastní brankou a Mira dokončil svůj brankový festival. Suďa řekl, že už nechytá a naplnil tak obavy týmu o jeho mentální labilitu. Vše zachránil kapitán modrých, který poslal před Páju načechraný míč do míst, kde byl v klinči Iva a Ferdy Laďa, nicméně ten stačil rozhodit bránící hráče natolik, že Ferda posunul balón za bezmocného krasavce. Deset minut se hrálo nahoru a dolů, protože nikdo nechtěl hrát, z pohledu tabulek, zbytečný zápas, ale protože Bp už vystřílel patrony jako ukrajinská 63 brigáda a Ferdiš kraloval v brankovišti, zatímco na druhé straně také Mira už neměl náboje a Suďa opět lapal, další branka nepadla. O vzruch se tedy postaral, kdo jiný než Suďa, který po zákroku v brankovišti zabránil Lubovi v cestě za míčem sporným zákrokem, nicméně modrým se podařilo uhádat, že za tohoto stavu by případně proměněná penalta nebyla adekvátní a spravedlivá. Faktem je, že podobných zákroků v brankovišti je spoustu, jen možná nejsou tak vidět. A tak modří, kteří ani jednou nevedli ukopali ze svého pohledu zlatou remízu.
Panalty zahájili modří lépe, pak se ale za záda Sudi trefilo kdejaké nemehlo. Klíčové kopy ležely na Laďovi, který dal ( kam to napsat?). Poslední kopal kapitán modrých, kterému se podařilo na Páju vyzrát. První série tedy nerozhodla a vzniklo pravidlové vakuum. Pak se dohodlo, že budou nejdřív kopat kapitáni, potom brankáři, což možná stojí za zvážení, jestli z toho neudělat pravidlo. Souboj kapitánů však rozhodl Suďa vyražením kopu Ferdy a Bp , který umístil technickou střelu do protějšího rohu brány, než při prvním kopu.
Hlasování v klubovně potvrdilo starou pravdu, že ne vždy nejlepší hráč je titulován, protože Bp rozhodně letos podal lepší výkony, nicméně vidina tequily byla silnější, než volební intuice. Bohužel v klubovně nejsou dostatečně světoví, a tak se Mira spokojil s Morgenem, škodolibci s Republikou, a kamarádi se zelenou jak se sluší a patří podle klubových pravidel.

Početl jsem si a pobavil se, jak už to u Benďasových zápisů bývá. Děkuji, osvědčil jsi se opět Karle Máji, otče indiánských pohádek

25.02.2024 12:00
15 přihlášených vysudil Luba, který byl asi večer povolán do Alp s radlicí :-) V počtu 6+1 jsme se tedy poskládali kapitánům Kubovi a Jardovi na Šlajsarénu, která byla cca ve stejném stavu jako minule. Absenci gólmanů vyřešil krom Sudi i Dan a šlo se na věc. Jardova červená vedla 1:0, pak modří obrátili na 2:1 pro ně a pak zaúřadovalo pro červené štěstí...nejprve jemně tečoval Tagyr střílený Kolckův centr za Suďova záda, pak přiznal muž zápasu Mira ruku, kterou se štěstím Dan potrestal a celé to završil Tagyr dalším vlastencem, tentokrát ale daleko výstavnějším, opět po Kolckově centru. Tento náskok vydržel až do konce, kdy se pouze mírně upravilo skóre na 5:3 pro červené.
V hospodě se zelenalo. Smýčil dovršil úctyhodných 600 kariérních zásahů. Gratulace! Mira Polda byl zase poprvé bestmanem. Čašnička si zapoměla tácek, takže nestíhala, bo nosila panáky jen po dvou, tak Mira musel pomáhat. Jak dobře mu to šlo, ví jen ti co zůstali do odpoledních hodin :-)
Souboj kapitánů se kromě losu udál i na place, kdy lehce neomaleným kontaktem přišlápl Jarda Kubu tak, až mu zlomil malíček jak se později ukázalo. Tak Kubo rychlou regeneraci přejeme!

Vzhledem k tomu, že není nikdo, kdo by napsal zápis a Tom prohrál, takže asi nebude ani sloupek vlevo jediné, co po zápase zbylo byly reakce aktérů.

První otázky samozřejmě směřovala na kapitány –
ŠPačour – není pravda, že jsem Benďase ojebal , vzal jsem jako první s červeným esem trio Mira – Laďa a Luboš, protože jsem mu přidělil dva lídry tabulky Jardu a Toma a bylo to tři na tři. Dana jsem bral, protože sice chytat neumí, ale umí postavit branku tam, kam se Tom neumí trefit.
Bp – Není pravda, že jsem Miru nechtěl, ale Peťa ho bral v prvním žduchu a řekl, že mám vzít Jardu, že byl minule jasně nejlepší a že má našlápnuto na titul.
Tagyr – není pravda, že jsem si nic nepamatoval, v 10 jsem měl malou kofolu a kolem druhé jsem slivovici zapíjel džúsem. Jo fotbal? Byl jsem omluvený….
Kuba – zaměřil jsem se hlavně na to, abych největší hvězdy soupeře vyřadil šlápnutím na malíček, což se mi celý zápas dařilo.
Jak hodnotí zápas Tom? Já nemám rád lehké góly a už mne nebaví dávat ty Benďasovy tutovky, nemám rád ty jeho kecy o 1650 nahrávkách. Sám jsem mu žádnou nedal, protože jsem se bál, že by mi zase utekl v tabulce střelců.
Luboš? Po takové zimě se mi nikdo nemůže divit, že nemohu platiti prohrané pivo v hospodě, mám děti a náročnou manželku…..
Mira – kurva co chcete? Zdražili náboje, tak neděle je jediný den, kdy si po rozvodu mohu zastřílet.
Dan – ještě že jsem si vzal opalovací krém. Ta procházka na penaltu byla příjemným zpestřením.
Suďa – já jsem chytat nechtěl….
Jarda – Porážka mne překvapila, neb jsem s ní letos už nepočítal.
Laďa – v podstatě jsme splnili do puntíku dohodnutou taktiku, krátkých přihrávek někam do prostoru, kde nabíhal Mira, Špačour, já, nebo Luboš. Stejně přesně nahrát neumím, tak to bylo jedno.
Kolcek – to je těžký, když my v první půli nedáme góla, vím, že mi jde spíš získávání prostoru, dnes mi nešel ani punt ani drop-kick, prostě když na place není hash marks tak se kopu za uši.
Sebekriticky k tomu přistoupil i hráč, kterému otec přisoudil ambiciózní přezdívku Smejkalinho. Snad to po příjezdu z Brazílie reviduje. Honza prohlásil, že po takovém „výronu“ zejména v druhé půli rezignuje na post třetího pomocníka náhradního trenéra Svazu tělesně postižených v ČR z. s.. Brno-město

Děkuji za tak krásný zápis

super!

S hrůzou jsme čekali, koho osud přidělí Smýčilovi se zeleným esem a měli jsme štěstí, že to nepadlo na Miru, nebo Tagyra, kteří ovládají Karlovarskou losovačku. Kuba byl pohodové řešení a na trávník domovské arény vyběhly dva opticky vyrovnané teamy. Červení byli přeci jen aktivnější a tak první opravdovou šanci připravil nejmladší hráč v červeném pro nejstaršího, přičemž nejstarší pařez na hřišti ( Mojmír) zázračně jaksi za sebou míč dokázal zastavit na brankové čáře. A protože Tom dokazoval, že se trofejí už nabažil, čekalo se dlouho na úvodní branku. Libinská hvězdy Adam, u kterého máme pochyby, jestli je to Kubova manželka, nebo synek, tentokrát na starce v červeném jen hodil oko, co stačilo Mojdovi k tomu, aby ukročil vpravo, a Adam zasunul balon k bližší tyči. Na poslední chvíli povolaný Pila se pak svému kapitánovi odvděčil vyrovnáním, po čemž následovalo dlouhé čekání na vstřelenou branku , kterou vyplnil Tom zahazováním jedné šance, připravované jeho dvorním nahrávačem, za druhou. Nezastoupil ho ani sváteční střelec Tagyr, který dvakrát z dálky odřel merunu o břevno. A tak osud zápasu nakonec vzala do rukou stejná dvojice, jako u první branky jen s tím rozdílem, že Adamovu nepovedenou střelu doklepl za bezmocného Mojdu Bp, a zařídil tak cenné vítězství týmu, a vymanění z posledního fleku sobě. O zábavu v závěru se pak postarali oba brankáři, kteří asi z třiceti metrů, kam dosáhlo Tomových sedm kroků, propagačně zahodili penalty, přišemž si Mojmír si až v půli kopu vzpomněl, že nemůže kopat, neb mu praskla přezka, co drží nohu u hyždí. Zápas by si ale zasloužil remízu, neboť modří hráli velice dobře.

V klubovně se holedbali Ivo se Smýčilem svým úspěchy v sázkách a tak jsme spolkli Danem dodanou lahůdku ( Hlavně zdraví, kamaráde) i Adamovou rodinou zakoupený likér za BESTA.

Červená – Modrá 2:1

Zápis pěkný počteníčko

jen můj jediný pozitivní počit v zápase, tedy nahrávku na Adama před gólem, si přivlastnil pro sebe. ale jinak super zápis, hlavně ta Mojdova přezka :-)

Ve tři ráno zpráva od Iva. „Mám zimnici, nejdu“ Tím se vyřešila pozdní přihláška Jaryna, jež se zase píše na poslední chvíli. Furt Vám říkám, pište se chlapci včas a pak nebude problém na poslední chvilku a sudého zase seženeme. Je tady věc k řešení pro zvolený výbor. Nemáme ošetřeno do kdy se mohou hlásit členové. Pravidla a pojmy G5 – hovoří takto: Dle pravidla v aplikaci Týmuj se člen G5 přihlašuje do čtvrtka do 20:00. Host se může přihlásit až po této době na volný počet míst do stavu 20 !!! Nehovoří se tu však jestli člen se může přihlásit i po čtvrtku 20:00. Za mě ano, pokud je volno, když není volno, má smůlu i člen. Dáme hlasovat!!!
Na fotbal se tedy dostavilo sudé číslo 14, bohužel Šlajsarena není stále v dobré kondici. Museli jsme opět na černo na pětku. Losáže se chopili běžci Laďa a Špačour. Myslím, že vybrali rovnocenné teamy. Začátek tomu sic nenasvědčoval, protože než se nastartoval Polda, bylo to 0:3 pro modré. Ti od začátku hráli velmi kolektivně, podporováni zezadu psychologem Suďou. Možná i zásluhou psychologické poradny bylo, že červená se záhy dostala do zápasu. . Najednou bylo 3:3 a poločas. To už na hřišti byli jiní červení. Poldy s kapitánem Špačourem bylo najednou plné hřiště a stav skočil na 4:3 pro červeň. A mohlo být ještě lépe, kdyby Pája a další proměnili jasné tutovky. Červení ještě vedli jednou 5:4, ale to už se psycholog vysunul do zálohy a jeho výkon, hlavně fotbalový, gradoval. Modří byli nekompromisní a asi minutu před koncem dokonali obrat tohoto hezkého mače a zaslouženě vyhráli 6:5. Jaryn, který dnes byl vysunut na hrot se dotlačil na +3 a tak se stal leaderem soutěže +-. Paradoxem též je, že Mojda, který dnes šetřil z minula zraněná třísla, je nejlepším střelcem tohoto roku. Mojda má dnes absenci po 82 zápasech v kuse. Naposled chyběl 10.7.2022. Klobouk dolů.
Ještě je nutno připomenout malou taškařici která se odehrála u branky červených. Dle Kuby, ale i a to zdůrazňuji, Radese, Suďa posunul balon rukou jinam, dle něho PRÝ NE a bylo zaděláno na průšvih. Zejména když Giťa cizelérsky zamířil do sítě. Nastalo haštěření, které se ponechalo na vyřešení kapitánům, tak jak je to správné a TAK to má BYT! Zřejmě všichni spokojení nebudou, ale spravedlnosti bylo učiněno za dost, když nakonec modří vyhráli a v hospodě Pája blahosklonně prohlásil: „Tak si ho napište nooo!“
Takže ještě zpravodajsky:
Červená 5
Rades, Kuba, Tágo 1, Pája 1, Špačour 1(C) Mira 1, Smýčil 1
Modrá 6
Kolcek, Ferda, Suďa1, Šmejkaliňo, Giťa 2, Laďa 3 (C) TOP, Jaryn

V restauraci, tedy dnes už v klubovně, se sice ještě netopí, ale světe div se, visí naše relikvie!!!!!!
Učinilo se za dost volbě top hráče, kterým se nestal nikdo jiný než třígólový kapitán Laďa, dnes opět všude. A ještě jedna zajímavost. Smýčilovi z Machem se zase minule zadařilo a tak je opět vyplatil Suďa. Mach dnes není, ale klid nebude. V 11:59 si čtu jeho zprávu: Vyplatil Tě Suďa? Dej litr na naše se Švýcary!! Kurs je tam 2,07. No jo, ale podat nešlo, jelikož jsme nestihli začátek. Suďa má ale ode mne příkaz aby to podal později. No jo, když to otevřeli, tak už naši prohrávají a kurz je 4!! Heuréka, zas to vyšlo!!!
Tak zase za týden chlapci, jestli Mach bude zdráv, třeba budeme mít štěstí ve hře, když teď to nejde na place umělém. Sportu zdar a fotbalu na G5 ZVLÁŠTĚ!!!!

04.02.2024 12:00
Po delší době plný počet 18 borců se dlouze rozhodoval, kde že budeme hrát. Nakonec vyhrál rozum a šlo se na umělku, protože Šlajzaréna by dostala tvrdý direkt a ani fotbal by po chvilce nestál za moc. Kapitáni Suďa a nakonec Ondrc (bo Kolcek šel na umělku lapat) vylosovali vyrovnané týmy. Hrál se dle mého vyrovnaný zápas, který se zlomil až v poslední čtvrtině, kdy červení dokonali obrat z 0:3 a 3:5 až na konečných 10:5. Způsobili tak první minus do tabulky pro nestora Mojdu, kterého vyrovnal na čele zatím velmi strohé tabulky Jaryn. Mojda, hrající v lednu převážně útok! se ale dostal do čela střelecké tabulky. Vidí totiž kořist těsně před sebou a rozhodl se tu tisícovku zlomit co nejdřív. Aktuálně mu chybí 9 zásahů. Jubileí se ale blíží velmi mnoho...posuďte sami: Smýčil 598, dnešní bestman Tom 789, BP 884, Ondrc 95, Pája 194, Libor 93...Než přijde zelený čtvrtek, tipuju plno zelených nedělí :-)

Koukám, že po dnešku Mojda v čele tabulky střelců a Jaryn v čele plus mínus.......

… Tak je to asi zase na mne. Je potřeba se pobavit o tom, kdo by byl z 18. lidí ochoten zápisy dělat. Není Benďas a padne to na Smýčila. Když je Tom, zápis je stručnou formou. A přeci kronika tvoří ducha skupiny, bez kroniky by nebyl ani Dalimil!!
Takže slovo do pranice. Kdo se toho ujme?? Koldo, ty jsi takový spisovatel a hlavně Tvůj otec psával kroniku v počátcích klubu, takže střevo mít jistě po něm budeš.
Dnes ještě tedy stručně ode mne:
Obrovské překvapení naznal přihlašovací element Týmuj!! Když si Kuba všiml, že se někdy ve středu zapsal Radek, Krmelovič Radulov. Ani už nevím, jak dlouho je tomu, co nebyl. Nicméně slovo dalo slovo a Polda, častý návštěvník hospod a plesů narazil u piva na Radulova a vyzval jej k účasti na fotbalovém klání. Mezi tím marod Giťa napsal, že je připraven vysudit a také byl k tomu vyzván. Vítej zpět Jirko a ať Ti koleno vydrží až do FURT! Takže nás rázem bylo 16. To tady už nebylo dlouho. Horší je, že náš areál v současné době není ke hraní a nikdo neví kdy bude??? Sešli jsme se v šatně u volby a opět se diskutovalo, kam tedy. Na pětku se nesmí, ale my nedbáme a jdeme tam. Ještě před tím nás uvítala drobná občerstvovačka Radese, který v minulém týdnu měl narozeniny. Pohostil bílou do bílých kelímků a přenesl pro opozdivší do areálu školy základní.
Karet nejvyššího levelu, dle odsouhlaseného pravidla na posledním večírku, se chopili Polda a Kolcek. Mělo to ale malý háček. Kolda prohlásil, že na umělce hrát nebude a šel do brány. Při losu se tedy dohodli, že červené Poldovo, bude v první volbě brát druhého gólmana Radese.
Sestavy nakonec vybrali tak, že zápas byl velmi vyrovnaný, ač opticky vypadali modří malinko slabší. A z počátku to taky tak vypadalo. Červení se ujali vedení, které dokonce zvedlo až na 3:1. Kolcek v bráně modré několikráte podržel a tak se stalo to, co se státi muselo. Najednou modří po 2 brankách Mojdy, pentli Kolcka a Luby otočili na 4:3 a zabukovali obranu. Něco málo haštěření kvůli pentlím na Mojdu a na Smýčila jsme si neodpustili. Mojdova se na konec kopala, bohužel Smýčilovu červení neprosadili, a když i gentleman Špačour tvrdil, že to faul nebyl, tak předseda ze slzou v oku uhnul s pravidel o hrubé hře, za což byl záhy potrestán brutálním šťouchem do hlavy od nekompromisního gólmana modrých. Červení bojovali a už to vypadalo s nimi všelijak, když tu se ozval Giťa: „Chlapi, jestli chcete dát gól, dejte to na Gťtu“. A tak nakonec se jeho slova naplnila, když všudybýlek Laďa se opět vyskytl na tom pravém místě a 4. minuty před koncem vyrovnal na konečných 4:4. Tedy pro všechny nulový zápas!!
Dle nových pravidel, se dnes již budou kopat jen penalty o pivo. Je nás 16, to bude gólůůůů. Ale vida, střelci se do velkých branek nijak nevyznamenali, když nakonec červení skórovali 4 a modří jen 3. Za zmínku stojí to, že před posledním soubojem dvou brankářů byl stav 4:3 a na pentli příchozí oslavenec Rades mohl a měl rozhodnout, protože Kolcek se do velké nemýlí. Ráďa nedal a tak se spekulovalo jak dál?? Ivo pravil: „rychlá smrt“!! Hmm, jenže Kolda kterej v zápase dal s přehledem, neudržel nervy a Rades mu balon lapil. Pivo tedy dnes platí po krásném zápase modří!!!
Výsledek : Červení 8(4+4) : Modří 7(4+3)
Modrá: Kolcek(C)-1, Suďa-1, Jaryn-1, Kuba-1,Luba-1 Špačour, Radulov, Mojda-2
Červená: Rades,- Mach, Tagyr-1, Ferda-1, Laďa-2, Polda(C)-1, Giťa-1, Smýčil-2
V hospodě opět jely zelené, jen jsem nedal to, od koho. Jestli je to od dnešního TOP Koldy, nebo od minulého, nezaplaceného, či od oslavence Radka. To teda nevím. Ale věřím, že Ti kteří nezaplatili povinnost, učiní tak příště, nebo přespříště. Dnes nám tedy rozhodně přálo počasí a v tom sluníčku nikdo ze školy nás nevyhodil. Bohužel v hospůdce byla opět větší kosa než venku. Zahřálo mě jen to, když vystartoval Mach, že našel neskutečný kurs na zápas extraligy hokeje, kde na Pardubice s Kladnem dali bůkmakeři 1.33. Jdu do toho s Tebou Ivo a dali jsme za tisíc. Když jsme u bandity stáli se Suďovou kartou, Ivo řekl, že to pojistíme, já určil Spartu a ta nám z toho udělala kurs 2,5. Díky Mojdo. Sparta se pochlapila „zbila“ Třinec a my bereme!!! Eeeeeja. Příše bude zelená od nás s Ivem. To jsem slíbil a doufám že Mach si to pamatuje, bo v neděli večer po zápasech mi psal: „zítra nejdu do práce“.
Tak za týden mládenci, snad už na domovské Šlajsareně.

Požadavek na zapsání něčeho z neděle jsem, ale nerad, vzal na sebe. Benďas byl zaneprázdněn výtvorem z večírku, tak se toho tedy ujímám:
Tradiční přesvědčování účastníků skončilo na počtu 14. Což o to. Počet je to parádní, jen kdyby nebylo těch obštrukcí. Zejména Kolcek si vždycky nechává na poslední chvíli rozhodnutí, jestli nás laskavě obdaří svojí manažerskou přítomností. Skončilo to tím, že třetí nejstarší BP vyzval k sudosti s tím, že své místo Koldovi přenechá. Vítězný slávista z vědomostní soutěže večírkové, ale naznal, že jeho kolena nejsou dost echt na úžasný terén který nám připravila paní zima.
Tak tedy vyslal do boje „o život“ obtloustlé nemehlo věku téměř 65 jar.
Dnes se po dlouhé době též přihlásil výrostek Hugo, sídlící bydlem v hlavním městě Moravy. Splnil též povinnost, kterou káží pravidla klubu a donesl do šatny lihovinu bílé barvy a do klubovny barevné. Po návštěvě plochy pro fotbal většina naznala, že Šlajsaréna není schůdná k běhu a tak se řešilo co s tím. Tyršův stadion je obsazen a do klícky by to bylo na střídání. Měli jsme to ale asi udělat. Na tajňačku jsme se přesunuli na pátou ZŠ, která za plotem vypadala rovná. Bohužel po zjištění stavu plochy jsme naznali, že tato je o život. Už se nám ale nechtělo zdržovat přemísťováním a tak se rozehrál zmrzlý match.
Nejdříve se zúžilo hřiště pomocí vyšších špuntů Šmejkalíňa a Špačoura a poté se dohodlo, to co praví pravidlo o velkých brankách. A to, že branka hlavou je na tomto hřišti za 1. ne za dva kusy. O možný rekordní zápis v počtu střelených branek, jsme se tímto připravili 5 góĺů. Dál se rozhodl Mojda, že ve velké brance nebude a tím se mohl přiblížit vysněné tisícovce na 13 gólů…
Ale od začátku. Esa vytáhli Ondrc a Kuba. A dle mého vybrali dva rovnocenné týmy. Jen netušili, že nejmladší vybraný fotbalista z rodu Hofmanů a též z dnešního výběru, nebude chtít běhat. A tak červení vzdorovali pouze v začátku zápasu, kdy se jim ještě podařilo díky Špačourovi a Benďasovi srovnat na 2:2. Od té doby ale byli jasně lepší Modří, jimž zahráli skvěle vzadu Mach se Suďou a hlavně záloha Smýčilík, Laďa, Mira přehráli zálohu Špačour – Špačour – Špačour. Střelec BP, autor historického gólu hlavou a skvostné patičky sám na vše nestačil a jeho hattrik, byl jen smutnou písničkou. Předseda po brutálním faulu skončil na ledě v kotrmelcích a od té doby na hřišti nebyl. Nutno poznamenat, že faulu se dopustil sám, a to na Suďu!!! Rozdíl též byl ve sněhulácích v brance, kdy Ondrc chytil v začátku kde co, zatím co Trťajs moc nepodržel. Toto budiž mu ale nevyčteno, protože později chytil i jisté šance. Terén opravdu nesvědčil ani, jinak pohyblivému Tágovi, ani kyčlím nepohyblivého Kubíka. Prostě dnes neměli červení svůj den, zatím co modří je převyšovali postupem času až k naprosté devastaci. Na té se podílel hlavně muž zápasu Mojda, který se nedal rozhodit počáteční nemotorností a nakonec se dostal až na 4. branky jak zmiňuji výše. Proměnit polovinu loňských penalt, kde by dnes byl, že?
Konečné skóre se tak vyšplhalo na 13:5.(podle loňských počtů by stav byl 19:9) Za zmínku stojí 3 góly Smejkalíňa hlavou, kdy ten první dal zátylkem na přední tyči a odšpuntoval zkázu červených.
Dnešní sestavy tedy:
Červení:
Trťajs, Kuba(C) Tagyr, BP 3, Špačour 1, Peťa Hof 1, Smýčil,
Modří:
Ondrc 1(druhý TOP), Mach, Suďa, Smejkaliňo 3, Polda 2, Laďa 3, Mojda 4 !

V klubovně staronový předseda seznámil s novými pravidly členstvo a jeho synátor seznámil členstvo s novým typem rumu Republika, jelikož oslavil 42. narozeniny. Hodně zdraví Honzíku.
Tak zase za týden, snad matka příroda dovolí…….

07.01.2024 12:00
Tak tu máme další sezónu. Odstartovali jsme ji na domácí Šlazaréně a to nebylo dobré rozhodnutí. Hřiště sice nemělo moc ledu, ale zmrzlé a křivé bylo víc než dost. Přitom nás bylo 12 a krásně bysme se do klece vlezli. No ale tak nějak jsme to zvládli. Revolučně byly určeny dvojice Mira+Špačour a proti nim Tom+Libor a dál už si Tom s Mirou jako kapitáni rozdělili zbytek. Týmy byly podle všech vyrovnané (M: Mojda-Tagyr,Kuba-Tom,Libor-Smýčil; Č: Suďa-BP,Laďa-Mira,Špačour-Ondrc) a odpovídal tomu i první poločas, který vyhráli Tomovi modří 2:1. Jak ale narozdíl od červených proměnili své šance na 3:1 a 4:1, bylo o vítezi rozhodnuto. Nakonec se skóre vyšplhalo až na 8:1. První gól roku i prvního bestmana bral předseda Smýčil a my už se můžeme těšit na další, tentokrát SOBOTNÍ ZÁPAS a po něm ihned na sezónní Večírek.