a ještě se silně ohrazuji, že se nepodařilo nic domluvit. viz. zápis výše. možná to přijde jen někomu, mě přijde že jsme probrali věcí dost a na dost jsme se většinově shodli

Přicházející zima nám zatím plácek za školou nepoškodila a tak se hrálo na přijatelném terénu se dvěma blátivými loužemi a hrbolatým povrchem, který vadil zejména vybroušenému technikovi Pájovi, který za svoji kariéru jistě mockrát na struhadle fotbal nehrál. Los předcházelo dohadování, neb nikdo nechce jít s kůží na trh, i když minule Ivo vybral slabší tým, který přesto zvítězil. Historie se ale nerada opakuje. Nakonec se losu ujal řádným výběrem Jarda, který přijal nabídku Bp, který sic otočil zelenou osmu, ale zdálo se mu, že Jarda je rovnocenným partnerem na výběr týmů. Jarda si vynutil první výběr a volil 27 let a 481 dnů v zelené kamizole sloužícího Miru. Jak už to bývá, z potenciálních dvojic má první vybírající vždy tu lepší volbu a tak při příchodu na hřiště hlavně Suďa lamentoval, mezi jaké nemehla se dostal. Kapitán si nechal volnost ve hře, vzadu Pája – Smýčil, před ním Ondrc s Liborkem. Soupeř o jednoho běhače bohatší stavěl na kreativitě Giťi, důrazu Miry, nepolapitelnosti Ladi a přehledu ve hře Dana. Ze zadu to kontroloval kapitán, čerstvá šedesátka, za ním Mojda. Modrým bylo jasné, že musí zavřít zadek a doufat, že Benďasova volba Ondrce před Laďou pro jeho větší kreativitu vyjde. Po několika minutách to skutečně zafungovalo a modří otevřeli Liborem skóre. Benďas se zatáhl dozadu a dlouhé minuty spolu se obstarožními spoluhráči odolával neutuchajícímu náporu běhavých červených, kteří se ale pohříchu tlačili středem, kde kraloval Pavel třetí. ( druhý mu obsadil Wojtyla). Po jednom z mnoha závarů Suďa vysunul po křídle svého kapitána, který využil volnějšího prostoru a měl dost času sledovat Ondrce, jak od pískoviště nabíhá před bránu. Ve správný okamžik mu poslal rohlík do předbrankového prostoru a Radek elegantně tečoval mičudu mimo dosah Mojmíra. Modré druhý úspěch povzbudil ale za chvíli to bylo 2:1. Nenápadný skákavý míč sebral z Suďova košíku Pája a ukázkově zavěsil - bohužel do vlastní brány. Hned z protiútoku však Libor vrátil svým dvougólové vedení. Mezitím Mojmír nedal svoji první penaltu v zápase. Hned dvakrát selhal kapitán modrých sám na Mojdu, po druhém pokusu se potvrdila stará známá pravda a červení upravili na 2:4. Modrá ke konci zápasu, kde hraje 5 na 5 v poli mačkala ze sebe poslední zbytky sil, zejména Libor ukazoval, jak může být platný pro tým i dozadu. Dopředu krom vysunutého Ondrce chodil kdo měl sílu doběhnout tam a nějak se dostat zpátky za nekonečného camrání Sudi. Po jedné ze šlamastyk se míč dotknul Benďasovi ruky a opět se ukázala nedokonalost našich pravidel, neb Mira ač reklamoval penaltu pokračoval ve hře a prostřelil ve skrumáži už nechytajícího Suďu. Branka nakonec platila a vlila červeným novou krev do žil. Gól visel ve vzduchu, a také nakonec padl. V době vrcholícího tlaku se modří po brejku dostali až před Mojdu, který první pokud vyrazil, ale následně rozehrál na Ondrce, který postupoval spolu s kapitánem sám na Mojdu a předložil míč až před prázdnou kasu, kterou nešlo minout. V závěru, kdy se Mojmír vydal dopředu jako jeho kolegové ve velkém fotbale ještě ukázal Ondrc neznalost našich fíglů a úplně sám před prázdnou nedokázal dopravit míč do brány hlavou, a tak zápas chromého Davida s běhavým a potenciálně silnějším Goliášem skončil tenisovým výsledkem 6:3.
V klubovně se vyjasnila provozní doba klubovny do konce roku. Většina z nás ji bude navštěvovat i po novém roce, neb tu má vzniknout poradna pro lidi s různými závislostmi, ordinace interny a , jak Suďa jistě ocení, i jeho odborný lékař tu bude mít kamrlík s mřížemi. Naposledy se hospoda otevře 27.12.
25. Zavřeno, 26. Otevřeno od 14. Hodin. Protože to tady čte minimum členů, bude se muset asi na jiném fóru dořešit, kdy se bude hrát a kde se půjde po fotbale. Čeká se na vyjádření Toma a těch co dnes nebyli, významná většina byla pro 26.12. na 12 hodin, jenže Mira něco má a také Smýčil má doma ještě někoho, na koho se může těšit, takže je asi na výborantech, jak to rozřeší. My jsme to dnes rozřešili rundou zelené pro vítěze za oduševnělý výkon, ale zbylo i na poražené a tak mohl Giťa kolem třetí hlásit, že doma je vše v pořádku a že se s ním manželka, která zřejmě nemá smysl pro pořádek ( v klubu) nebaví, což mu celá řada z nás závidí.

Zprávy čtu jen tady, tak pokud se nedohodne konec roku tuto neděli, dejte vědět sem. Jinak zápis super, pan Autor nezklamal. L.

Los Iva a k losování dotlačeného Ladi vypadal dost nesmyslně, protože červené oblékl Tom, Libor i Mira, k nim mladý Hájek , Luboš - kapitán Laďa. Posledního bral Laďa Jardu jako hodného, protože se bál, že mu známý rýpal Benďas rozmrdá mančaft, v čem se nespletl, jen se to stalo z pozice protihráče ve druhé půli, když Benďas nedokázal dostatečně ocenit samoúčelný taneček mladé hvězdy nad míčem zakončený přihrávkou nikomu mimo bránu odhadem cca 10 metrů. To už neunesl ani Libor, jenž je znám tím, že miluje porážky, takže záškodník v modrém současně vyřadil ze hry hned trojici soupeřů. Možná je to příliš nadnesené, protože Lubošův mladík to tak neprožíval, alespoň soudě jeho reakce po zápase, když se mu stařík omluvil a on na to neragoval. Asi to doma mají jinak nastavené. Nicméně Luboš ve svém posledním zápase v našem dresu ( dokud bude Benda chodit tak já nepřijdu) předvedl slušný výkon zejména v první půli, kdy modrá tykadle zastavoval jako poslední instance. Celý zápas byl o první brance, protože přeci jen obrana Pája – Ivoš – Bp úplně strach nevyvolávala a nebýt toho, že modří dali dva góly takřka z ničeho nebylo co řešit. Kdyby se ve stejných sestavách hrálo desetkrát, asi by výsledek byl jednoznačně pro červené, ale i tom někdy náš fotbal je. Osud však to narýsoval jinak. Do hry totiž však vstoupil hodný oslavenec, kterého nudné vítězství v zápase, kde ani tabulkářům v podstatě o nic nešlo , neb Tom si nechal na počítaču E 13 z Katody Olomóc (doufejme, že v ní nebude chybná elektronka, jako minule) spočítat, že už ho nemůže nikdo předehnat, a namazal Ondrcovi před vlastní bránu, pro kterého nebyl problém uvolnit Giťu, který otevřel skóre zápasu. Druhý gól přidal Giťa po centru Krmelce, a to férově přiznal, že poslední teč byla zády, nikoli zbytky porostu a tedy za jeden. Po ruce rusáka však Mojmír překvapil nejen Suďu v bráně bodlem k tyči a v podstatě se začínalo odznova. Za tohoto stavu se ukázala nedokonalost našich pravidel, neboť Liborova střela zasáhla Benďase v brankovišti do lokte, což jako první hlásil Mira „ruka!“ . Viník ji potvrdil, míč se pak chvíli pohyboval v okolí Suďovi brány za komentování situace některými aktéry, ( zda v brankovišti, či mimo) mezitím někdo merunu dokopl do sítě již nehrajícího Sudi. Strhla se hádky, kterou ve finále pod tlakem odcházejícího Krmelce a hašteření obvyklých hádačů po patovém výsledku jednání kapitánů rozhodla asi poprvé v historii klubu střižba. V té je přeborník Ivo a hned napoprvé zabalil kámen Ladi. Mojmír se ukázal jako gentlouš a penaltu za u těla nastřelenou ruku poslal mimo zařízení. Naštěstí pro modré pak Giťa ještě v čepici a rukavicích hned posunul skóre zase o dva pro své barvy. Ve druhé půli se dopředu vysunul nejen Luboš, ale v některých fázích i čerstvě šedesátiletý Jaromír a před Suďou bylo horko. Almarovitý šedesátník navázal obránce, čímž otevřel prostor pro hlavičku Ladi na 3:4 a bylo zaděláno na pořádné drama. Naprosto excelentní výkony Páji a Iva však odrazily veškeré nátlakové akce a v dramatickém závěru se modrým podařilo uhájit cenné vítězství 5:3 . V klubovně se sešlo jen vítězné mužstvo, poražení měli zřejmě pohovory se sponzory, nakonec se však k bujaré oslavě sešlo celkem 13 kusů. Z počátku jsme se obávali, že k hostině budou předloženy knedlíky s vejci, neb abonenti obědů, které Jarda rozváží, hlásili na centrálu, že některé knedlíky jevili známky ohryzání, nakonec se naše obavy ukázali jako liché a za nekonečné čekání jsme byli odměněni vypečenou polovinou celkem vyspělých kuřátek nazdobených bramborovým salátem , což způsobilo příjemnou atmosférou, ve které byly dohodnuty parametry závěrečného večírku klubu a také taktika hledání dalšího útočiště naší party poté, co stávající klubovna má býti uzavřena pro nedostatečný odběr piv. Ve hře je pronájem zařízení kolem 25.12. na oslavu Tagyrových narozenin a konce roku, jen zapisovatel s mastnou hubou nezachytil, kdo si to vzal za úkol.

opět fajn zápis s jednou nedůležitou nepřesností...Suďa v komentovaný moment chytal až do konce do roztrhání těla. Doslova. Do tištěné podoby opravím .-)

Před námi je již pár prosincových fotbalů. Vše již je rozhodnuto. Obrovský pohár obdrží Tom, tak stejně jako titul pro střelce. Mantáka dostane Ferdinand, kterej se na něj zkoukne novým zrakem. A tak je po dlouhé době vše jasné. Jediné co není jasno, kdo zastaví Macha. Ten včera zaznamenal již 9 vítězství v řadě. Ale po pořádku. Kapitáni včera byli bývali policisté Mira a Špačour. Mira, jelikož měl červené Eso volil 5x první a tak když se sešla skupinka modrých za zadní brankou, konstatovali jsme, že jsme vlastně odpad. A tak se tomu postavíme ne? Dozadu se nanominovali Mach8 a Smýčil(dokupy 124let) a před nimi budou létat mladý Luba, Špačour a Libor. Ze zadu to jistí Mojmírovič, toho času s ústy plnými zubů. Je teda k nepoznání, ale ať Ti to Mojdo zase nějakou dobu dobře kouše a netlačí. Na druhé straně vybral Mira do branky Pájislava v obraně si to dávali Luba senior a kere kere(to je uzbecky - dozadu) Tágo. Běhači u nich byli Rades, Mira a Laďa. Ještě že Luba má doma mladého fotbalistu, poněvadž ráno se na to vysral Radulov, že prý je nemocen. Hmm, co už. Machovi se hlásil, taky ráno Zadra, jestli si prý může přijít zahrát?? Ne nejde to jsme přece sudo. Snad příště, ale to je potřeba Miro se napsat, dyk to umíš!!! K fotbalu asi tolik. Modří se do toho zpočátku opřeli a bylo jich plné hřiště. Než se u lajny po 30minutách trochu trápil, asi taky nachlazený Luba junior. Od té doby hrál méně aktivně a bylo to znát. Asi mu fakt nebylo dobře, ale je frajer že dohrál. Modří se Špačourem dorážkou Liborovy luxusní příhry dostali do vedení, ale červení hrozili brejky. Při větší potenci Radese, by do půle museli vést. Nicméně se ujala pouze Poldova střela k bližší tyči a jak je vidět, byla to pouze jediná vlašťovka. Modří pod tlakem až do samého závěru drželi vedení 2:1, kdy se opět prosadil hráč zápasu Špačour. Červení v závěrečném finiši otevřeli obranu a při jednom útoku ztráta míče znamenala konec nadějí. Mladý Luba bochánkem z půlky přeloboval aktivního Páju a bylo vymalováno. Výhru dříčů modrých pojistil ještě Libor. Je nutno konstatovat,že si výhru za pracovitost zasloužili. Výborný a nepřehratelný byl vzadu Mach dnes již 9!!! A taky Špačour, hráč zápasu. Odmakali to jak Libor tak junior.
Tak a před námi je teď ještě dotáhnout večírek a taky poslední fotbaly. Sportu zdar chlapci.

14 sportovců na zamrzlé šlajzaréně. Kapitáni gólmani Mojda a Suďa. Terén byl velmi náročný, klouzal, hrby na kost ztvrdlý. Nikomu se ale nic nestalo, takže v pořádku. Hlavně lehce zhmožděný Tom se nepohyboval jako obvykle. Opak tomu byl Mira Polda, na kterém nebylo znát, že by byl pod ním nějaký horší terén. Zaslouženě, ačkoliv prohrál a nedal ani gólík, byl vyhlášem mužem zápasu. Jeho modrá ale nakonec prohrála 5:3, a to i přes průběžné vedení 3:1. Zásadní bylo pro výsledek několik neproměněných šancí modrých na 4:1, 4:2 a místo toho Špačourova hlava na 4:3 pro červené, kteří už vedení udrželi.

Statisticky vzato se Tom nedělní výhrou stal letošním vítězem. Už neexistuje ani teoretická šance, aby ho stříbrný Luba dohnal. Na druhé straně pak Ferda "potvrdí" minulé vítězství letošním ziskem Mantáka. Vzhledem k jeho očekávaným několika absencím do konce roku už je taky na 99% hotovo. Jakýkoliv Ondrcův bodový zisk to jen ztvrdí. Formu opět potvrdil Ivo, který už jede rychlostí Mach 8 :-)

Dále se v klubovně probíral večírek. Vše směřuje k datu sobota 7.1.2023, kdy po vzoru loňského roku si dáme nejprve po obědě zápas (asi na Tyršáku) a pak se přesuneme do Kuželny, kterou po potvrzení termínu slíbil zajistit Ivo.

Sychravé listopadové počasí a déšť v minulých dnech hrací plochu podmáčely, takže se hrálo na klouzavém hřišti s přerostlou zvadlou trávou a tradičními hrboly, které z průměrných plejerů vyrábí podprůměrné a z podprůměrných lemply. Většinu z nich nabral do týmu Tagyr, ač bral první a Tomovi zůstali tím pádem arcilempli. Na hřišti to ale až na jednu vyjímku neplatilo, protože ráz utkání zpočátku udával Libor, jenž otevřel skóre hned z první střely téměř z nulového úhlu, kdy stejně jako před týdnem hned po výkopu Mojda lovil a nadával si do zajímavých částí dámského těla. Na Mojdovu obranu je třeba zmínit, že na zadní tyči číhal po zranění navrátivší se Bp, který, jak se později ukázalo, zaznamenával největší přínos pro tým, že na sebe vázal, zcela zbytečně, jednoho z obrany Tagyr – Ferda. Oproti minulému představení totiž Benďas nedal snad jedinou přihrávku, hned první dva rohy zakopl, prostě bída. Naštěstí si na konci zápasu obnovil zranění a tak je předpoklad, že příště bude fotbal plnotučnější. Nicméně zblízka přihlížel tomu, jak další Liborova akce, zakončená střelou, po teči obrany, doskákala před mladým Vintrem nehlídaného Toma, který hlavou skóroval, avšak Mojmír míč tělem vyrazil ven z brány a Tom jej dokopl do brány. Mičuda po hlavičce evidentně skončila za brankovou čarou, ale protože to byl sporný moment a kolem nikdo nebyl, Tom se velkoryse spokojil s gólem nohou. Suďa v bráně se mrskal jak pstruh, což Laďa pravidelně prověřoval vyráběním penalt, které Mojmír po dlouhé tůře k protější bráně zkušeně nedal. Prodlevu v čase působilo zejména to, jaký časový úsek uplynul od chvíle impaktu Mojmírovky a tím, nežli se míč doloudal k Sudíkově kase. I proto se ozývaly hlasy, že by se exekuční proces měl zkrátit. Vždyť necelých 20% proměněných penalt je ostuda pro hráče, jenž vévodí klubovým střeleckým statistikám. Proto se ptáme – jak dlouho bude muset ještě Mojda chodit, než se dočkáme 1000 branky ??? Zápas plynul jak začal, branky padaly jen do červené branky ačkoliv soupeř šance měl, ale Luboš hrál jeden z nejlepších zápasů a přidal se i Pája, což spolu se Suďovou ekvilibristikou znamenalo třetí letošní nulu. Modří skórovali tolikrát, že až v klubovně jsme se dozvěděli konečný výsledek. Zpestření obstaral nejlepší hráč týdne Suďa, který se nasral k rozehrávce obrany a při odkopu mu podjely obě nohy a švihl s sebou o zem. Dobře, že se nepraštil o kovový výstupek a vlastně se mu nic nestalo, neb jak zaznamenal nejmenovaný kamarád, naštěstí si Suďa nemůže způsobit otřes mozku. Tak pro dnešek modří (asi) 8 červení 0.

:-)))

Šatna – tedy honosně označený koutek plný botelu a smradlavých propriet, na kraji budovy školy, se plní a tak se dalo čekat, že obrany budou mít navrch před nájezdníky všeho typu a věku. Obzvlášť, když v obraně stojí loňský nejlepší hráč s úctyhodnou bilancí vítězství, čistých kont a zablokovaných střel. Navíc doplněný postrachem (bývalým) obran v okrese Šumperk a panen v Moravském úvoze Vlastimilem Trčkou a také tanečním mistrem Laďou Vlčkem. K údivu všech zúčastněných se otylý předseda po prvním kontaktu s míčem neostýchal po několika sekundách prolomit tuto gigantickou hráz, by co víc, za pár vteřin přidal HLAVOU další úspěch, když ve výskoku lépe odhadl centrovaný míč a díky obrovskému dynamickému výskoku se prosadil mezi dvěma bránícími obránci soupeře. ( ve skutečnosti byl úplně sám před bůhvíproč lelkujícím Mojmírem, který asi nevěřil, že dokáže míč trknout mimo jeho dasah). V našich končinách podobný začátek znamená obvykle, že je po fotbale, avšak tentokrát. Giťa , Mira, Špačour a bp se rychle otřepali z úvodního šoku a povzbuzeni tím, že další dvě ložené šance nemotora Smýčil nedal dokázali po využití Benďase na hrotu korigovat výsledek na 2:3. Soupeř Tomem přeci jen zvýšil náskok, Benďas hrající po pauze, však dokázal ještě jednou po pěkné kombinaci z první najít Giťu před poloprázdnou kasou a dát svým naději. Jeho alotrie však ukončil obrubník, umě schovaný v povadlé trávě, na hřiště se po několika minutách vrátil, nicméně bolest ho limitovala, a i když se stáhl do obrany každý kop bolel a tak i on jen přihlížel, jak se dá z podprůměrného tlusťocha udělat hvězda a záviděl Smýčilovi přehršel hlasů po vstřelení pěti ! branek do sítě nebohého Mojmíra. Ten zapomněl na oblíbenou hlášku – až ty mi dáš pět branek končím s fotbalem, a stejně jako spoluhráči se snažil postavit se osudu. Snad i tím, že nedal penaltu, se podepsal pod porážku, ačkoli se celý tým do poslední minuty snažil o vyrovnání. Víc, než na přijatelnou porážku 6:8 to však nestačilo.

30.10.2022 12:00
Zase to vypadalo na plné hřiště ale oba mladší Tagyrovci se vpředvečer vykropili, nedošli, a tak nás bylo 7+1. Kapitáni Kolcek a Jaryn se tak úplně nedohodli, Kolcek až mladší trval na první volbě a nijak nekompenzoval svoje mládí a tak červená byla na papíře silnější. Ne vždycky to na našem place znamená výhru, hřiště je všechno jen ne rovné a taky poslední týdny není moc prostoru, ale tentokrát to dopadlo dle předpokladů. Modrá sice vedla po Pájově penaltě, ale Tom rychle srovnal a Laďova hlava na 3:1 těsně před poločasem znamenala pro modré konec. Výsledek navýšil Radulov ke konci zápasu, kdy do otevřené obrany modrých nasypal všechny svoje 4 góly a uzavřel skóre na 10:2 pro červené. 4 góly dal i Tom, který tím zaokrouhlil svou statistiku na rovných 700 gólů (jako třetí v historii klubu) a v klubovně poroučel zelenou. Mužem zápasu byl vyhlášen Radulov a Pája oslavil narozeniny čerstvými a výbornými klobáskami.
Ještě k těm statistikám...další jubilea se blíží. Kolckovi chybí 7 kusů do 300, Laďovi, Giťovi a Radulovovi všem cca 20 kusů do 400. No a abych nezapomněl...Ivošův úspěšný návrat pokračuje, nasadil šestý korálek za sebou.

23.10.2022 12:00
Po delší době plné hřiště, tedy 18 plejerů. Jarda dal přednost mladší generaci, čímž nás vysudil na tento maximální počet a nikdo nemusel střídat. Kapitání Tagyr a Mira Polda (který je kapitánem každý třetí zápas, na který přijde!) vybrali na první pohled silnější modrou (Mira), ale plné hřiště a těžší terén dalo tušit vyrovnaný zápas. A tak tomu opravdu bylo. Na obou stranách se objevilo pár gólových šancí, ale Mojda i Pája byli v bráně téměř bezchybní. A když náhodou ne, tak je zachránila branková konstrukce nebo spoluhráč na lajně. Zápas tedy rozhodly penalty...Pája první ze svých dvou umístil krásně za háčky, kdežto Mojda svou jednu neproměnil a tak Tagyrova červená brala 3 body. Na konci zápasu ještě červení neproměnili pár brejků, ale mrzet je to nakonec nemuselo. V klubovně bylo vyrovnané hlasování o bestmana mezi gólmany, nakonec v poměru 7:6 měl víc hlasů Mojda.

16.10.2022 12:00
Po delší době pěkných 16 sportovců. Krásné počasí. Červená ukončila 9tizápasovou sérii modrých a vyhrála 5:2! Mužem zápasu uzdravený navrátilec Suďa. Víc nevím a kronika se zřejmě taky neobjeví...nebo někdo překvapí zápisem?

Ačkoli tabulkář lelkuje je jasné, že to, co se zdálo před měsícem nemožné, se přiblížilo a pokud by Luboš v přímém souboji porazil Tomův tým dostane se v tabulce před něj. Tak to třeba bude zajímavé až do konce. Na konci se ovšem Ferdova situace nelepší a zdá se, že double je neodvratný.

Lelkuje bo neví kde mu hlava stojí :-(
A jsem rád že máš radost z mých proher ty kluku rentiérská :-)

Nemám radost z ničích proher, jen mám rád, když jsem u toho, když se píší dějiny. Giťa by Ti mohl povyprávět....

Slunná neděle 9.10.2022

Bez pana Bé a taky bez Toma, Špačoura, Ladi, Tága, Páji,Šmejkalinha, Výtečka,Jaryna a Poldy se odehrál špíl s velkým eŠ
Bohužel se neukázal ani jeden ze zapisovačů a popravdě nevím, komu bych mohl říci o zápis tohoto, pro 6. mužů trudného utkání.
Tradiční již sobotní dohánění personálu, na alespoň trochu rozumných dvanáct, nakonec v 18:00 rozštípl Kolcek a tak chorobou zaskočený Jiřík, musel dodržet slovo, které napsal. A tedy, že v případě lichosti se dostaví.
Natěšeni jsme se jali losovati. Už tedy bez Giťi. Ten stále trvá na tom, že losovat nebude, kvůli extempore před několika týdny s BP. Kapitánování se tedy ujalo černé eso v rukou Radulova a červené v rukou Radese. Už první volba mohla běh fotbalový změnit, ale RadeS trval na v dobré formě posledních týdnů hrajícím Liborovi a Radulov tím pádem sáhl po Kolcokovi. Pak už jen ruský ataman tahal jednoho obranáře za druhým. Od Macha, přes Trťajse k Lubovi a nakonec si do modrého vybral jako brankáře Mojdu. Ten se tetelil od začátku, poněvadž modří už 7x po sobě vyhráli. Červená už od začátku v sestavě Suďa(zatejpovaný) Ferda, Smýčil(po draku), Giťa(po nemoci) Libor(před zhroucením) a Rades(nenehrávej, nenahrávej). Od počátku se červení usadili na polovině modrých a možná by se něco změnilo, kdyby ze zablokovaných střel, se některá ujala. Jenže střelba šla buď pánubohu do oken, anebo byla zblokovaná pěticí obránců. A tak se muselo stát co přišlo. S jednoho s náhodných útoků Radulov trefil housle Smýčila a načal tak svoji neskutečnou dnešní potenci, která skončila až na čísle 8. A pak už to bylo jak přes kopírák. Útok červených odtražená střela, nebo ztráta míče v útoku a padalo to jeden za druhým. Tak jak padaly goly do sítě nebohého Sudi, kterej ještě mnoha zabránil, tak tým červených se propadal do čím dál větší deprese. Ta vyvrcholila tím, že otrávený Libor si během hry sedl za koncovou čáru a popíjel svůj energetický nápoj, zatím co vozba v modrých dresech šla ve třech na samotného Ferdu.
Fotbal se tedy už jen dohrával. Za zmínku stojí jen poznámka, kdy po hlavičce Smýčila míč mířil přesně k tyči, ale pozorný gólman Mojc jej vytáhl. Pravím:“ Taky jsi to mohl pustit Mojdo“ a on mi na to odpověděl: „Nemohl, kouká na mě Filip a doma bych pak s ním nevydržel. A navíc do dnes ještě nebyl žádný golman s nulou“ Takže sorry!!
Pak už jen zbylí žížnivci se vydali na prohrané, nebo vyhrané pivo. Dokonce šel i Radulov opatřen jak bezdomovec igelitkami na věci, brblaje pod vousy, že Luba spěchal a on musí pěškobusem. Pivo jsme si za sluníčka patřičně užili i my prohravší a zajídali jsme ho poctivě Ivovými donesenými xxxxxx (slovo doplň sám, protože kdo v tuto dobu chodí hrát ví co Ivo vždy donese) Jídlo a pivo doplnil zpočátku nasraný Giťa rundičkou naší oblíbené zelené a po něm to zopakoval ještě návrátivší Trťajs, dnes hrající ve famózní formě.
Tolik asi k dnešku s pohledu mého. Jen k tomu je potřeba říct, že sem chodíme za fotbálkem, ale když se nepovede v klubově se vše rozebere a stejnak i Ti co dostali latu příště jistě přijdou rádi zas. Takže za týden zas na pažitu UŠ

No konečně se našel nový zapisovatel. Moc pěkně popsáno.

Super zápis zástupce :)

Zástupce děkuje

Další nedělní matiné režírovali Vítek s Bp. Prvně jmenovaný navrhl vytvořit dvojice pokud možno vyvážených párů a případné disproporce vyrovnat v dalším výběru a tak se stalo , že hvězdu podzimu Libora pároval Ondra, kde protizávaží dělal Ferda a Kolcek. Méně běhavého Ivoše pároval běhavější Giťa, Dvojice Smýčil Bp a Laďa –Vít vznikly naprosto spontánně. Mojda stáhl do obrany starého kapitána, deštník před ním a Ivošem tvořila trojice Kolcek-Ondra-Laďa. Soupeř vepředu se Smýčilem, kterého podporoval Libor s Giťou a Vítem, zezadu hlídal Ferda. Ondrc ani Mojda v brankách zpočátku neměli moc práce, respektive skoro žádnou, protože oba týmy poctivě bránili a většina střel byla zblokována. Postupem času však červení Vítkovci přeci jen více tlačili a Mojda a spol se měli co ohánět. Po několika šancích to však byli modří, kteří byli přeci jen byli šťastnější a doslova dostrkali Ondrou mičudu za Ondrce, na druhé straně soupeř téměř vzápětí kontroval vyrovnávacím gólem. Zlomovým okamžikem první půle byl rohový kop přesně umístěný mezi hlavy Vítka a Ladi, který se po kontaktu obou lysin ocitl v bráně překvapeného Ondrce. Svůj podíl na této brance ke konci půle negoval Benďas tím, že si dokopl do vlastní brány přihrávku Vítka. Poločas 5:2 sliboval zajimavý průběh, ten se však konal jen několik minut. Soupeř vystřídal jalového Smýčila vepředu běhavým Ondrcem a bylo veselo. Hned padly dvě branky a přišly i další šance červených. Modří, jakoby zaskočeni novou situací byli zralí na timeout . Z této šlamastyky je dostal ostrostřelec zápasu Laďa, který se, jak je jeho zvykem, namotal do předbrankového prostoru a vstřelil několik branek ( celkem šest, nebo sedm za zápas). Červení , ve snaze korigovat stav otevřeli obranu a Laďa a spol sypali jeden gól za druhým, až se nám kluci, co hráli za zemědělku smáli, výsledek je jako na zemědělce. Nakonec ze stavu 4:5 na 7:12. Soutěž týdne vyhrál o dva hlasy Laďa, loupaly jsme ořechy a měli jak na zámku. Trojice výtečníků Bp, Smýčil a Giťa otočili rundu zelených a nakonec všem bylo jedno, že zápasu, v jeho koncovce, chybělo napětí. Přírodní barviva a dochucovadla nám je pro tentokrát vynahradily.

Stránky si zaslouží doplnit o aktuální fotogalerie, nevím, jestli to musí vkládat jen vybraná smetánka, ale fotek je za rok dost, na stránkách je nějaká pravěká fotka jako poslední

Jestli má někdo fotky, tak bych je pověsil, ale naše foto je spíše z akcí v hospodě. Tak stejně, jako poslední aktuální z narozenin Ivo Stalmacha.

Chtělo by to taky pověsit zápis, to je to nejaktualnější

25.09.2022 12:00
Tak opět zmatky v soupisce až do nedělního rána, kdy se probral Ivo, že by vlastně mohl hrát. Do toho i nějaký viry a Luba junior...nakonec 12 borců rozdělili kapitáni Jarda a Ivo papírově vyrovnaně. Rozdíl byl jednoznačně v proměňování šancí, kdy červená mohla jít několikrát do vedení nebo vyrovnat, ale místo toho na druhé straně z brejku inkasovala. Tradičně dobrý výkon Mojdy, dobře postavené tyče, které tentokrát impotentní Tom trefil 4x!...to vše rozhodlo o končené výhře 5:1 pro modré. Jediný gól červených dal Luba junior a tak jeho táta byl po zásluze potrestán zelenou, protože byl 200. červený. Strejda Libor, hrající ve velké formě poslední týdny, byl vyhlášen nej hráčem zápasu. Možná by už konečně mohl být ukončen hon na Toma a sejmuta z něho ta vymyšlená aura a zohlednit Liborův aktuální přínos tzv. "prvním žďuchem" :-)

Tak se nám čelo trošku srovnalo, Suďa opticky v čele pelotonu, ale nemá dost účastí, tak jediný, kdo Tomovi šlape na paty je Luba. Ostatní pod 55% asi nemají šanci to dotáhnout. Na konci je veselo, nechodící Ferda zvyšuje počty ohrožených. Tak uvidíme, jak se to vyvine.

Panu Bé nejde připojení, či vzhledem věku zapomněl heslo a tak níže se nechlubím cizím peřím, ale vkládám něco málo slov, které upustil BP do mého mailu. K tomuto zápisu jen dokládám, že jsem ho z titulu své funkce pokáral za losování, jímž se snažil odstranit z losovácí peripetie jednoho s posledních ochotných losérů(neplést z lůzrů) Jiříka Guetlerojc. Takže tady to je:
Neděle přinesla nejen podzimní počasí, déšť a chlad, ale i nepohodu při losu, kdy Benďas tvrdošíjně trval na tom, že Giťa by neměl brát první a neobměkčila ho ani nabídka dvojvýběru ve druhém kole, která se s odstupem času zdá jako regulérní. Nakonec oba berani museli vzít zavděk zásahem oslavence Jana, který svoji aktivitou předčil staršího bratra zakladatele, a i 64 letech se prohání po trávníku a sbírá ocenění mezi mladší generací. Klobouček a přání pevného zdraví, neb kořínek bude tužší, když přestál i útrapy šťastného manželství.

Los tedy probíhal podle dohodnutého scénáře, aby vítěz hlavní trofeje nebyl jasný 30.9. Proti Tomovi kapitáni postavili hned trojici protihráčů Špačour, Kolcek, Libor. Stafáž Tomovi dělal Smýčilík, Laďa. Úvaha vycházela z přesvědčení, že Smýčilík a Kolcek rovni jsou a Tomovu výjimečnost ve spojení s Laďou, vyrovná Liborova silová hra s defenzivní genialitou Peti. Také další dvojice se zdála vyrovnaná – Giťa umí být platný pro tým, vždyť je to vítěz trofeje, jeho konkurent Luboš ovšem zažívá nejlepší chvíle v našem klubu a dere se k čelu tabulky. Velkou neznámou byl novic Jirka, kterého jsme bohužel nedokázali více poznat, neb podcenil předzápasovou přípravu a po pár minutách si něco udělal s nohou a byl nucen odstoupit. Zbývající trojice – Benďas vers povětšinou střídající Jarda s Hanesem jsou také vyrovnaní a gólmani Ondrc- Mojda také nejsou ve výkonech daleko od sebe. Přes brblání zejména Giti se opravdu hrála vyrovnaná partie, kde dominovaly obrany, a když už padl gól po došmrdlání Špačourem, hned z protiútoku soupeř srovnal. Pak se dlouho hrál vyrovnaný zápas s náznaky šancí, kde více ze hry měli přeci jen běhavější Bendovci. V poslední minutě jejich kapitán zahrál roh do trychtýře červených nemehel a bůhví který srazil mičudu do vlastní brány. Druhá půle začala očekávaným náporem červených, Tom však měl tentokrát smůlu a Mojmír jednou vytasil zázračný zákrok, takže se stalo očekávané a modří zvýšili na 3:1. Pak následovala desetiminutovka. Kdy modří co kopli na bránu skončilo gólem. Zápas se dohrával za nadávek Benďasovi za zkaženou neděli z povinnosti a výsledek s podařilo zkompletovat až po zaevidování střelců v klubovně. Letos podruhé 12:2. A pokaždé kapitánem Jan. Za trest nám připravil zatáčkovitou sekanou umě ukrytou za pláty zřejmě psího sádla, nicméně zelená i bílá lihovina obrousila hrany a domů jsme se tradičně rozcházeli jako kamarádi.

A dodávám, že by se nemělo zapomínat na slušné chování, i když jsem z něčí vůle ředitel. Starší by měl vybírat první. I když bych rád vyhrál....

Výborný zápas s televizní zápletkou, plný krásných akcí, gólů, ale i chyb samozřejmě...Červení celý zápas dotahovali až se jim povedlo Tomovou hlavou dokonce otočit na 7:6. Dlouho to ale netrvalo a bylo vyrovnáno. No a asi 5 vteřin před koncem Libor napálil balón z přímáku rovnou do šibenice a otočil na 8:7 pro modré, čímž si zasloužil titul hráče zápasu.

Padlo taky několik jubileí...Luba dal kulatý gól modrých (červené to taky brzo čeká a součet bude kulatý druhým gólem do teď!), Petr Špačour dal svůj 100. gól - gratulujeme!...tak doufám, že bylo v klubovně splaceno.

Smutně koukám na řidnoucí zápisy, už se Tom ani nesnaží přenést své glosy do kroniky. Takže by jsme si měli říci, jestli vůbec zápisy dělat, kdo je bude dělat. |Je to tradiční prvek od založení klubu, čímž se odlišujeme od jiných rádoby konkurentů. Ale nevím, jestli není přežitý..